Upozornění: Informace uvedené na tomto webu neslouží jako náhrada lékařské nebo psychoterapeutické péče. Obsah vychází z osobní praxe, zkušeností a metod práce s emocemi, nikoliv z lékařských doporučení. Pokud prožíváte vážné psychické nebo fyzické obtíže, vyhledejte prosím odbornou pomoc lékaře nebo terapeuta. Každá práce s emocemi je individuální a výsledky se mohou lišit.
Jsou věci, o kterých už dlouho víme, že bychom je měli změnit.
Měli bychom odejít z práce, která nás ničí. Začít se více starat o své zdraví. Dokončit projekt, o kterém už roky mluvíme. Říct někomu ne. Začít podnikat. Ukončit vztah, ve kterém už dávno nejsme šťastní. Nebo konečně udělat něco, po čem skutečně toužíme.
Často dokonce přesně víme, co bychom měli udělat.
A přesto to neuděláme.
Čekáme na pondělí. Na začátek měsíce. Na lepší situaci. Na více peněz, více času, více energie nebo více odvahy. Přemýšlíme, plánujeme a hledáme další informace.
A mezitím zůstává všechno při starém.
Proč?
Vědět nestačí
Kdyby k životní změně stačily informace, většina našich problémů by byla velmi jednoduchá.
Víme, že pohyb prospívá zdraví. Víme, že některé vztahy nám škodí. Víme, že neustálé odkládání nic nevyřeší. Víme, že bychom měli odpočívat, lépe jíst, říkat častěji ne nebo konečně začít pracovat na věci, která je pro nás důležitá.
Problém většinou není v tom, že bychom nevěděli.
Problém vzniká ve chvíli, kdy se rozhodneme skutečně něco udělat.
Tehdy se totiž neozve pouze naše logika. Ozve se také všechno, co máme se změnou spojené.
Současný stav může být nepříjemný, ale je známý
Člověk může být dlouhodobě nespokojený a přesto nic nezměnit. Na první pohled to nedává smysl.
Jenže naše mysl nevyhodnocuje situace pouze podle toho, co je příjemné. Velkou roli hraje také to, co známe a dokážeme předvídat.
Práce nás může štvát, ale víme, co nás tam zítra čeká. Ve vztahu můžeme být nešťastní, ale známe jeho pravidla. Můžeme si stěžovat na svou současnou situaci, ale naučili jsme se v ní fungovat.
Změna naproti tomu obsahuje něco, co naše mysl nemá ráda: nejistotu.
Co když odejdu a nenajdu nic lepšího? Co když začnu a selžu? Co když se zesměšním? Co když přijdu o peníze? Co když toho budu litovat?
A najednou už proti sobě nestojí špatná a lepší možnost.
Stojí proti sobě známá realita a neznámá budoucnost.
Mysl se nás snaží chránit
Odkládání změny často považujeme za lenost, nedostatek disciplíny nebo slabou vůli.
Někdy je ale mnohem užitečnější položit si jinou otázku:
Před čím se mě moje mysl snaží chránit?
Možná před odmítnutím. Před selháním. Před kritikou. Před ztrátou jistoty. Před pocitem, že nejsme dost dobří.
Pokud si naše mysl vytvořila spojení mezi určitým krokem a nebezpečím, bude se nás snažit od tohoto kroku odradit.
A umí být velmi přesvědčivá.
„Ještě není správný čas“
Odpor ke změně se málokdy představí slovy: „Mám strach.“
Mnohem častěji zní rozumně.
Ještě potřebuji více informací. Nejdřív musím dokončit něco jiného. Teď není vhodná ekonomická situace. Začnu, až budu mít více času. Ještě si to musím promyslet.
A někdy jsou tyto důvody samozřejmě oprávněné.
Pokud se ale stejný důvod objevuje několik měsíců nebo několik let, stojí za to podívat se pod něj.
Možná totiž nečekáme na správný okamžik.
Možná čekáme na okamžik, kdy přestaneme cítit nejistotu.
A ten nemusí přijít nikdy.
Co se stane, když si představíte, že to opravdu uděláte?
Jedním ze způsobů, jak objevit skutečnou překážku, je přestat přemýšlet o změně jako o vzdálené možnosti.
Představte si, že jste se už rozhodli.
Zítra podáte výpověď. Tento týden zveřejníte svůj projekt. Zavoláte tomu člověku. Řeknete ne. Objednáte se. Uděláte první konkrétní krok.
A potom si všimněte, co se objeví.
Možná přijde napětí. Obraz neúspěchu. Vzpomínka na situaci, kdy vás někdo zesměšnil. Hlas rodiče, který kdysi říkal, že byste neměli riskovat. Nebo jednoduchá věta: „Na to nemáš.“
A právě tady se často nachází něco mnohem důležitějšího než všechny seznamy výhod a nevýhod.
Minulost může rozhodovat o budoucnosti, aniž si toho všimneme
Robert Gene Smith v rámci FasterEFT často pracuje s vnitřními referencemi – vzpomínkami, obrazy, slovy a zkušenostmi, které naše mysl používá při vyhodnocování současnosti.
Pokud jsme například v minulosti udělali chybu a byli za ni poníženi, můžeme si vytvořit jednoduché pravidlo: chyba je nebezpečná.
O mnoho let později chceme začít podnikat. Logicky víme, že podnikání obsahuje pokusy, chyby a nejistotu.
Naše staré pravidlo ale stále říká: chyba znamená bolest.
A tak raději ještě připravujeme web. Studujeme další kurz. Upravujeme logo. Vymýšlíme lepší plán.
Děláme spoustu věcí.
Jen ne tu, která by nás skutečně posunula dopředu.
Někdy nás drží zpátky i představa úspěchu
Strach ze selhání je snadno pochopitelný. Méně často si všímáme, že podobný odpor může vyvolávat také úspěch.
Co se stane, když se vám to opravdu podaří?
Budete vidět. Lidé vás budou hodnotit. Možná budete mít větší odpovědnost. Změní se vaše vztahy. Někteří lidé kolem vás nemusí vaši změnu přijmout.
Možná dokonce přestanete zapadat do prostředí, ve kterém jste dosud žili.
A tak jedna část člověka říká: „Chci uspět.“
Zatímco jiná se ptá: „A co všechno se stane, když opravdu uspěju?“
Pokud je druhá odpověď emocionálně silnější, není překvapivé, že zůstáváme stát na místě.
Nemusíte se nutit. Můžete odstranit to, co vás brzdí
Klasická rada zní: více disciplíny. Překonej se. Prostě to udělej.
Někdy to funguje.
A někdy několik dní bojujeme sami se sebou, vyčerpáme se a skončíme přesně tam, kde jsme začali.
FasterEFT nabízí jinou možnost. Místo neustálého tlačení proti odporu můžeme začít zkoumat, z čeho je tento odpor vytvořený.
Jaké představy se objeví, když myslíme na změnu? Čeho se bojíme? Co nejhoršího by se podle nás mohlo stát? Kdy jsme podobný pocit zažili poprvé?
S těmito reakcemi potom můžeme pracovat pomocí poklepávání a dalších principů FasterEFT.
Ne proto, abychom se přinutili udělat něco, co nechceme.
Ale proto, abychom dokázali zjistit, co skutečně chceme, bez toho, aby za nás automaticky rozhodoval starý strach.
Nemusíte vidět celou cestu
Velká změna působí děsivě také proto, že se snažíme vyřešit celý její průběh ještě před prvním krokem.
Chceme vědět, jak všechno dopadne.
Jenže takovou jistotu nám život téměř nikdy nedá.
Nemusíte dnes vědět, kde budete za pět let. Možná ani nepotřebujete vědět, co budete dělat za šest měsíců.
Potřebujete vědět pouze to, jaký je další skutečný krok.
Napsat jeden e-mail. Zavolat. Poslat životopis. Otevřít prázdný dokument. Říct ne. Zeptat se. Začít.
Malý krok nevypadá tak působivě jako velké životní rozhodnutí.
Ale právě malé kroky mění směr.
Jednou může být dražší zůstat než odejít
Při rozhodování často přemýšlíme o ceně změny.
Kolik mě to bude stát? Co můžu ztratit? Co když udělám chybu?
Mnohem méně často přemýšlíme o ceně toho, že nic nezměníme.
Jak bude můj život vypadat za rok, pokud budu pokračovat stejně? A za pět let? Kolik času, energie a příležitostí mě bude stát čekání?
Neudělat rozhodnutí je totiž také rozhodnutí.
A zůstat na stejném místě není zadarmo.
Možná vám nechybí odvaha
Pokud už dlouho víte, že chcete něco změnit, ale stále se nemůžete pohnout, nemusí to znamenat, že jste líní, slabí nebo málo disciplinovaní.
Možná jen existuje část vaší zkušenosti, která má se změnou spojené nebezpečí.
A místo dalšího boje se sebou stojí za to ji objevit.
Protože někdy nepotřebujeme více motivace. Potřebujeme přestat používat minulost jako důkaz toho, co se stane v budoucnosti.
Nemusíte čekat, až strach úplně zmizí. Nemusíte čekat ani na absolutní jistotu.
Možná stačí zjistit, co vás drží na místě, změnit svůj vztah k tomu a udělat jeden další krok.
A potom další.
Jednoho dne se možná ohlédnete a zjistíte, že jste se nedostali jinam jedním obrovským rozhodnutím.
Dostali jste se tam tím, že jste postupně přestali dovolovat starým strachům rozhodovat, kam smíte jít.
Pokud tě zajímá práce s emocemi, osobní rozvoj a principy FasterEFT, můžeš se podívat na další materiály a e-booky, které ti pomohou na této cestě, ... vstup do mého obchodu.