Upozornění: Informace uvedené na tomto webu neslouží jako náhrada lékařské nebo psychoterapeutické péče. Obsah vychází z osobní praxe, zkušeností a metod práce s emocemi, nikoliv z lékařských doporučení. Pokud prožíváte vážné psychické nebo fyzické obtíže, vyhledejte prosím odbornou pomoc lékaře nebo terapeuta. Každá práce s emocemi je individuální a výsledky se mohou lišit.
Někdy objevíme metodu, která nám pomáhá, a přesto po čase začneme cítit, že nám v ní něco chybí. Neznamená to nutně, že metoda přestala fungovat. Možná jsme se změnili my, dostali jsme se k hlubším tématům nebo jednoduše hledáme způsob práce, který lépe odpovídá tomu, jak vnímáme své emoce, tělo a vlastní život. Podobnou zkušenost popisuje Sharon Thompson, která před objevením FasterEFT několik let pracovala s klasickým EFT.
Sharon tedy nezačínala od nuly. Poklepávání znala, rozuměla základním principům EFT a měla s metodou přibližně tříletou osobní zkušenost. Postupně však získávala pocit, že u některých témat trvá změna déle, než by očekávala, a začala hledat jiný přístup. Právě tehdy objevila FasterEFT Roberta Gene Smitha. Nezaujala ji pouze samotná technika, ale také způsob, jakým Robert mluvil o emocích, tělesných reakcích, minulých zkušenostech a vztahu člověka k sobě i ostatním.
EFT a FasterEFT nejsou úplně totéž
Název FasterEFT může snadno vyvolat dojem, že jde jednoduše o rychlejší variantu původního EFT. Oba přístupy spolu historicky souvisejí, nejsou však totožné. Klasické EFT vytvořil Gary Craig a jeho součástí je poklepávání na vybrané body při současném zaměření na konkrétní problém a používání určitých formulací. Robert Gene Smith z těchto a dalších principů postupně vytvořil vlastní systém FasterEFT, který klade výrazný důraz na způsob, jakým člověk svůj problém uvnitř reprezentuje – prostřednictvím vzpomínek, obrazů, vnitřních slov, tělesných pocitů a významů.
Pro někoho, kdo už s EFT několik let pracoval, tak nemusí být největší změnou samotné poklepávání. Zajímavější může být otázka, na co přesně při něm zaměřujeme pozornost. Proč se při určité vzpomínce objeví napětí? Co si člověk představuje, když myslí na svůj problém? Jakou větu slyší ve své hlavě? A proč se jeden problém změní poměrně snadno, zatímco jiný se stále vrací? Právě tento způsob hledání vnitřních souvislostí Sharon na FasterEFT oslovil.
Emoce a tělo nejsou dva oddělené světy
Jedním z důležitých témat Sharonina příběhu je propojení emocí a fyzického stresu. Toto spojení přitom známe z běžného života velmi dobře. Když se bojíme, může se nám sevřít žaludek a zrychlit tep. Při dlouhodobém stresu můžeme cítit napětí v ramenou nebo změnu dechu. Stačí si někdy pouze živě vybavit nepříjemnou událost a tělo začne reagovat, přestože se daná situace odehrála před mnoha lety.
Práce s FasterEFT proto nesměřuje pouze k tomu, co si člověk vědomě myslí. Pozornost lze věnovat také tělesnému pocitu, který se při určité vzpomínce nebo představě objeví, a vnitřním referencím, které s ním mohou souviset. Cílem přitom není popřít fyzické příčiny zdravotních problémů ani nahrazovat zdravotní péči. Jde o práci s emocionální a stresovou reakcí, která může být součástí našeho celkového prožívání.
Minulost zůstane minulostí, ale naše reakce se může změnit
Když Sharon mluví o hlubším uzdravení, nemusíme si pod tím představovat vymazání minulosti. To, co se stalo, už změnit nemůžeme a některé zkušenosti zůstanou součástí našeho příběhu navždy. Rozdíl ale může nastat v tom, co se v nás odehraje ve chvíli, kdy si na ně vzpomeneme. Pokud určitá vzpomínka dříve okamžitě vyvolávala strach, stud, vztek nebo silné tělesné napětí, práce s emocionální reakcí může změnit způsob, jakým ji dnes prožíváme.
Vzpomínka tedy nemusí zmizet, aby ztratila část své síly. Člověk může stále vědět, co se stalo, aniž by jeho nervový systém pokaždé reagoval, jako by se stejná situace odehrávala právě teď. Právě tento rozdíl může být důležitější než snaha zapomenout nebo si namlouvat, že minulá zkušenost nebyla bolestivá.
Spirituální rozměr a myšlenka „One Family“
Sharon však na FasterEFT nezaujala pouze práce se vzpomínkami a emocemi. Důležitou součástí její zkušenosti byla také spirituální rovina Robertova přístupu. V komunitě FasterEFT se lze setkat s myšlenkou „One Family“ – jedné lidské rodiny – a Sharon v ní vidí připomínku, že naše osobní cesta není úplně oddělena od života ostatních lidí. To, jak zacházíme se svými emocemi a minulými zraněními, totiž ovlivňuje také způsob, jakým se chováme ke svému partnerovi, dětem, přátelům nebo lidem, které potkáváme.
Pro Sharon má tento pohled také hlubší spirituální význam a spojuje ho s pocitem širšího propojení mezi lidmi. Není však nutné chápat podobnou zkušenost jako důkaz existence nějaké měřitelné „kolektivní energie“ nebo sdíleného vědomí. Pro někoho může být spiritualita důležitou součástí osobního rozvoje, zatímco jiný člověk může FasterEFT vnímat čistě prakticky jako způsob práce s vlastními emocemi, vzpomínkami a automatickými reakcemi. Oba pohledy mohou existovat vedle sebe, pokud rozlišujeme mezi osobní zkušeností a tvrzením o tom, jak metoda objektivně funguje.
Možná nejde jen o odstranění nepříjemného pocitu
Když začínáme pracovat na sobě, naše cíle bývají často velmi konkrétní. Chceme se přestat bát, zbavit se vzteku, přestat myslet na minulost nebo konečně cítit větší klid. To je naprosto pochopitelné. Postupem času se ale může změnit samotná otázka. Místo „Jak se tohoto pocitu zbavím?“ se můžeme začít ptát: „Co mi tento pocit ukazuje? Co jsem se díky této zkušenosti naučil? Jak ovlivňuje způsob, jakým dnes vidím sebe a ostatní?“
Někdy může být ještě zajímavější otázka: „Kým budu, pokud už tento starý příběh nebude určovat moje reakce?“ Pokud jsme například mnoho let sami sebe vnímali jako člověka, který je zraněný, odmítaný, úzkostný nebo se musí neustále chránit, změna starého emocionálního vzorce může zasáhnout i způsob, jakým chápeme vlastní identitu. Osobní rozvoj potom není jen odstraňováním problémů. Může být také objevováním možností, které jsme dříve přes své automatické reakce neviděli.
Uzdravení nemusí znamenat návrat k tomu, kým jsme byli
Slovo uzdravení někdy vyvolává představu návratu do původního stavu – jako bychom se měli stát člověkem, kterým jsme byli před bolestivou zkušeností. Jenže některé události nás skutečně změnily a návrat zpět nemusí být možný ani žádoucí. Můžeme se z nich něco naučit, změnit své hranice, lépe porozumět sobě nebo začít jinak přemýšlet o tom, co od života chceme.
Možná tedy nejde o návrat. Možná jde o integraci minulosti tak, aby už nemusela řídit přítomnost. Vzít si zkušenost, ale nemuset stále nosit stejnou bolest. Pamatovat si, ale nemuset pokaždé znovu prožívat. Vědět, co se stalo, ale nepoužívat to automaticky jako důkaz toho, co se musí stát znovu.
Sharonina zkušenost je především její vlastní
Na osobních příbězích z komunity FasterEFT je zajímavé právě to, že nepopisují jednu univerzální cestu. Sharon přišla k FasterEFT po několika letech zkušeností s EFT a oslovila ji kombinace práce s emocemi, tělesnými reakcemi a spirituálního pohledu, který v Robertově přístupu našla. Jiný člověk může stejnou metodu objevit z úplně jiného důvodu a spirituální stránka pro něj nemusí hrát žádnou roli.
Stejně tak není možné z jednoho osobního příběhu vyvozovat, že FasterEFT dokáže léčit úzkostné poruchy, depresi, PTSD nebo jiná zdravotní onemocnění. U závažných nebo dlouhodobých psychických obtíží je důležitá odpovídající odborná péče. Techniky poklepávání mohou být pro některé lidi doplňkovým nástrojem pro práci se stresem a emocemi, ale nemusejí být vhodné nebo dostačující pro každého.
Hlubší změna může začít jinou otázkou
Sharonin příběh může být zajímavý i pro člověka, který FasterEFT nikdy nezkusil. Připomíná totiž něco obecnějšího: někdy se při práci na sobě dostaneme do bodu, kdy už nechceme pouze odstranit nepříjemný příznak. Začneme se zajímat o to, co naši reakci vytváří, odkud ji známe a jaký význam jsme zkušenostem během života přisoudili.
Možná hlubší změna nezačíná otázkou „Jak se toho co nejrychleji zbavím?“, ale otázkou „Co se ve mně skutečně odehrává a co už dnes nemusím dál nést stejným způsobem?“ Pro Sharon se jedním z nástrojů této cesty stalo FasterEFT. Ne jako způsob, jak vymazat minulost, ale jako možnost změnit vztah k tomu, co si z ní stále přináší do přítomnosti.
A možná právě v tom může spočívat jedna z nejzajímavějších podob osobního růstu. Ne stát se někým úplně jiným, ale postupně zjistit, kým jsme, když naše dnešní rozhodnutí nemusí neustále řídit včerejší bolest.
Pokud tě zajímá práce s emocemi, osobní rozvoj a principy FasterEFT, můžeš se podívat na další materiály a e-booky, které ti pomohou na této cestě..., vstup do mého obchodu.
